A cos dokázal(a) ty, že kritizuješ?

Čas od času se člověk dostane do názorové rozepře. Ať už je to naživo, nebo virtuálně, často, když dojdou argumenty, zazní právě ona věta z nadpisu. To bývá moment, kdy mám chuť vyskočit, protlačit se kabelama na druhou stranu, nebo v horším případě rovnou skočit na toho tupce, co to vznesl a profackovat mu xicht na druhou stranu hlavy. Neexistuje otázka, která my měla víc ranit a ponížit. Kdysi to jeden použil i na mne. Viděla jsem rudě, ale zachovala jsem klid a vypsala mu seznam věcí, na které jsem hrdá a beru je tak, že jsem něco dokázala.

1) Narodila jsem se a přežila to, i když jsem měla namále. Následky nesu dodnes.
2) Prožila jsem dětství zavřená v bytě s matkou alkoholičkou a přesto se ze mě nestal sígr a sociální případ jako z jiných dětí z podobných poměrů
3) Mám práci, stálý vztah a fungující domácnost
4) A nakonec i několik málo úspěchů na literární a hudební scéně.

Myslím, že mám na co být hrdá. Ostatně téměř každý, kdo si položí otázku, co jsem dokázal(a) by na ni měla odpovědět, protože každý, byť sebemenší úspěch může mít pro ostatní ohromnou cenu. Já třeba nejsem mateřský typ a smekám před svými sestrami, které každá přivedly na svět po dvou dětech a daly jim krásné dětství a zázemí. Jako nedostudovaná si vážím každého, kdo neseknul se školou a dokázal jít dál. Prostě každý má nějakou cenu a nikdo by si neměl dovolit plivnout druhému do očí tak odpornou otázkou.

Existují výjimky, samozřejmě – například, když se kamarádi hecují ale ve chvíli, kdy je tato otázka použita jako protiargument „ty nemáš co říkat, jsi nula nicka póvl a hovno na botě společnosti“ je nutné si uvědomit vlastní cenu a nenechat se zlomit a ponížit. To je totiž to, kam vás chce oponent dostat, protože on je king a vy nic. Bohužel, jelikož dnes nikomu není nic svaté, tak i když mu vynesete deset věcí, které pro vás mají význam, stejně je pošpiní a jejich význam se bude snažit srazit. Je to házení perel sviním. Důležité, opravdu nejdůležitější je, abyste si v takovém případě uvědomili vlastní cenu vy. Že o ní nepřesvědčíte protivníka, je vedlejší. Vy ji znáte a víte, že ponížit vás tímto způsobem je nemožné.

36 komentářů u „A cos dokázal(a) ty, že kritizuješ?

  1. Krásně napsané. Děkuju, žes mi takhle po ránu kdy mě čeká nudný den ve škole, kde na mě budou řvát, venku je hnusně a zima…zvedla trochu náladu :D

  2. No podstata ale je, že i kdyby ses narodila při hladkém porodu, měla ukázkové a celkem bohaté rodiče, neměla vztah a momentálně třeba ani práci (ať už už nebo ještě) a neměla na kontě nic zajímavýho, tak máš právo kritizovat, pokud kritizuješ s argumenty. Je hrozný, jak moc lidí pořád nechápe, že kritika vůbec nemusí a ani nepřichází jenom od lidí, co onu věc umí líp, ale že kritizovat může každý, kdo se s ní setkal nebo kdo o tom něco ví, pokud jenom nenadává.

  3. Argument "A cos dokázal(a) ty, že kritizuješ?" je dle mýho dost postavenej na palici. Pokud jsi společensky bezvýznamná lůza a řekneš o někom slavným, že se chová jako kretén, proto, že on má větší fejm než ty pořád neznamená, že se může chovat jako kretén. I když je to dost subjektivní.Ale kritika je prostě důležitá věc. Vrací tě to na zem a přiměje tě to k pohledu na situaci z hlediska ostatních. Ohánět se hned tímhle pseudoargumentem je hovadina. Stoprocentní vědomí toho, že něco děláš správně, je blbost. Měli bychom nad sebou pochybovat. A uvědomit si, že se nikdy nezavděčíš všem.

  4. Miluji tě o to víc, co víc píšeš! S podobným argumentem jsem se setkala právě díky tomu, že jsem se někomu měla omluvit za svůj životní styl. Musím říci, že to je dvousečná zbraň a velice ti děkuji za konečnou poznámku, že se nemáme nechat ponižovat a hnát do kouta 🙂

  5. Souhlasím. To, co jsme dokázali se váže s osobním úspěchem (ať už vnitřním nebo vnějším), na druhou stranu, nikdo nedokáže ocenit to, co jsi dokázala, protože lidi jsou schopni vidět jen ty hmatatelné úspěchy. Nevidí, kolik námahy, selhání a celkově úsilí tě to stálo.

  6. [3]: I kdyby to bylo všechno tak hladké, jak jsi napsala, mám tisíc dalších důvodů, proč si sama sebe vážit a každý by je měl mít. Ono tohle není tolik o té argumentaci samotné, ale o tom,  nenechat si utlouct sebevědomí.

  7. I kdyby si nic z toho nedokázala a neměla nač být hrdá (což není tvůj případ, ale kdyby byl), stále není důvod proč bys nemohla něco zkritizovat a poukázat na něčí chybu- když se to udělá slušně a podle situace, vždycky to jde. Je to jako když autorovi knihy zkritizuješ jeho dílo- máš na to právo, protože jsi nespokojený- všímavý čtenář a je jedno, že jsi ve svém životě psala třeba jenom slohovky, každý kdo jde totiž s kůží na trh (s knihou, výrokem, činem apod.), musí počítat s tím, že ne všichni s ním budou souhlasit nebo se s jeho myšlenkou ztotožní.

  8. Tohle je prostě nejhloupější argument, ktetý používají jen lidi, co nemají co lepšího říct. Můžeme si jako lidé dovolit kritizovat cokoliv. Taky poznám, že dům stojí nakřivo a nepotřebuji se ohánět vzděláním a zkušenostmi.

  9. Souhlasím s tvým názorem. Tahle věta v nadpisu je založena na klamu, že všichni jsou perfektní a ti, co je kritizují, jsou jen závistivci. Kdyby na světě nebyla kritika, nikdo z nás by se nemohl posunout dál. Slušný člověk dokáže kritiku přijmout a něco si z ní vzít. Hlupák pronese tuhle větu. Právo kritizovat nebo pochválit má přece každý.

  10. Naprosto souhlasím, tuhle otázku pokládají jen ti, kteří nezvládají kritiku ostatních, přitom bychom se z ní naopak měli poučit. Vyslechnout si jiné názory, díky nim se zlepšovat a stát se tak lepším člověkem.

  11. Ja ji spíš řadím mezi ty vynesené ve chvíli, kdy už oponent nemá co říct. Došly mu logické argumenty, tak se uchýlí k větám, které mají druhému zavřít hubu, dokázat, že mluvčí je jakože lepší a vyhrát mu hádku.

  12. Vzpomněl jsem si na jeden hodně starý vtip na podobné téma: Otec kárá svého syna: "Když mně bylo patnáct let, Lindbergh přeletěl Atlantský oceán. A co jsi v tom věku dokázal ty?" :-)

  13. Tohle je moudrý článek napsán moudrou autorkou. Lidi, které okamžitě tasí tento argument, nemají na diskuzích co dělat, když nedokáží pružně reagovat. Nebo ať proboha aspoň nic dále nerozebírají. Další , co diskutující vytahují při absenci argumentů je gramatika….taky oblíbené…

  14. Literáti a filmaři jsou na kritiku asi nejalergičtější. Mají na to průpovídku: "Kritik je člověk, který ví, jak by to mělo být, kdyby to sám uměl."

  15. Tento článok pošlem niektorým inteligentom, ktorých mám vo svojom okolí a zvyknú sa touto vetou veľmi často ohrňovať. Naozaj veľmi dobre napísané 🙂 .. Každý v živote niečo dokázal, pre každého znamená úspech niečo iné. Takže si myslím, že táto otázka je jedna z tých najhlúpejších akú môže niekto položiť.

  16. Je to hezky napsané, já si ve svém okolí naštěstí udržuju lidi, kteří by si tohle nedovolili použít (přátele) nebo takové, kteří nemají potřebu kolem sebe takhle kopat. Já si myslím, že těmito argumenty se ohání pouze takový člověk, který má nějaký životní mindrák a má potřebu si ho léčit na ostatních… :-)

  17. To je hezky psaný článek, který ukazuje, že každý jedinec má individuální využití, a správně poukazující na to, že každý má svoji cenu, což je opravdu tak. P.S.: S hlupáků si nic nedělej, je paradoxem, že často na vzdělání nezáleží, záleží na schopnostech, píli a dobré náhodě a takový třeba jen vyučený člověk může být úspěšnější než vysokoškolsky vzdělaný jedinec. ;-) :-)

  18. Ve škole nám pořád jedna učitelka říka něco podobného jako máš v posledním odstavci, ale jiná učitelka zase říká něco co dost silně podkopává sebevědomí (teda aspoň mě, protože já jsem ve škole oproti domovu andílek): "Vy jste tak nemožné děcka! A váma se nedá pracovat! Ani jeden ve třídě tu nemáte co dělat – vraťte se do školky! Některé bych poslala do speciální školy!" apod. :-(  Nezastávám se toho názoru, že je tohle dobře – jak člověk potom má cítit?! Sráží to sebevědomí ze 100 na NULU

  19. Klasika, no.. Hlavní je, přesně jak píšeš, říct sám sobě, že nejsi nula. Ať si nějaký hlupák říká co chce, ve většině případech tě ani pořádně nezná. Chce to hlavně brát s nadhledem. 🙂

  20. Já je na jednu stranu chápu, protože když si vezmeš, že plno "kritiky" (v podstatě bezpředmětných urážek) přichází jen kvůli tomu, že někdo nedělá hudbu/filmy/věci/whatever, která je danému po chuti…  

  21. A na závěr bych dodal slavnou větu – "nemusím být šéfkuchařem, abych poznal, že žeru hovno". To je pravda, ale každá kritika se dá vyjádřit slušně. Což Češi obecně neumí. Kdyby uměli, třeba bychom zde tuto větu vůbec neřešili. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *