Nesnáším tyhle noci

Je tři čtvrtě na sedm ráno a já mám za sebou další z těch divně neklidných nocí, kdy nemůžu usnout kvůli neustálému toku myšlenek v mé hlavě. Z nocí, po nichž si se sebou nevím rady víc, než kdy jindy.[…]

Pokračovat ve čtení …

Je to moc drahé….

Když jsem byla dítě, neměla jsem moc pojem o tom, co kolik stojí, a co je drahé, či levné. Byla jsem v tomhle stoprocentně odkázaná na dospělé a jejich posudek. Protože jsem tak nějak věděla, že peníze nerostou na stromech,[…]

Pokračovat ve čtení …

A to se jako počůráváš?

Pochopitelná reakce, když člověk pod třicet nakousne téma inkontinence. Dokonce ani mezi ženami se o něm moc nemluví, i když čísla mluví jasně. Stresovou inkontinencí (při kýchnutí, smíchu, zvedání těžkých břemen) zažilo minimálně 60% žen. 40% jí trpí častěji. To[…]

Pokračovat ve čtení …

Maminky… a jeden tak trochu hejt

Omlouvám se, ale po týdnech a týdnech sledování různých motivačních blbostí na facebooku už to musí ven. Je to článek plný negativity a spoustě lidem bude připadat hrozný. Stejně jako mně připadají hrozné a zraňující ty citáty. Většina lidí z[…]

Pokračovat ve čtení …

Jsem ezop*ča nebo ne?

Ten článek, na který narážím je myslím, už docela starý, na Prigl.cz se objevil už cca před rokem a má jediný cíl – hejtit ezařky. Fajn, zmiňuje tam, že každý má v rodině nějakou. Musela jsem se zamyslet, jestli čirou[…]

Pokračovat ve čtení …

České matky opět zasahují…

Jsou chvíle, kdy si říkám, že město, ve kterém žiji, snad ani není na planetě Zemi. Nebo není v tomhle desetiletí, ale vrátilo se v čase minimálně o třicet let. Jinak si nedovedu představit, že se najednou na Facebooku objevil[…]

Pokračovat ve čtení …

Kam kráčíš, národe?

Je mi úzko. Hodně úzko a kdykoliv vidím zprávy, dostávám se podivné beznaděje, jako by už nikdy nemělo být líp. Čekám, že se tu objeví argument, že nemám co říkat, že jsem tu dobu nezažila. Pravda. O něžné revoluci mi[…]

Pokračovat ve čtení …

Být věrný, znamená nepodvést…

Před chvilkou mě na facebooku, bezedné to studnici pravd, polopravd a lží, zastihla poměrně zajímavá diskuse, která začala takovým tím motivačním obrázkem, co na nich je romantický motiv a pak hromada plků, nad kterými se kdekdo dojímá a málokdo si[…]

Pokračovat ve čtení …

Někdy raději nevstávat…

Například dnešek. Je jedenáct hodin dopoledne, jsem od pěti vzhůru a naštvaná už jsem jak brigadýr. Od rána jsem se stihla dozvědět že do práce jdu až v pondělí, takže díky nemoci budeme jíst příští měsíc suchý z nosu. Pak[…]

Pokračovat ve čtení …

Čekám. Nebo už ne?

Přelom let 2015 a 2016 je pro mě jakýmsi milníkem. Pět a deset let od rozpadu mých předchozích vztahů. Zdá-li se vám, že jedu pětiletky, máte pravdu. I můj současný vztah mě nechává zamyslet nad tím, kdy se vlastně chlapi[…]

Pokračovat ve čtení …