České matky opět zasahují…

Jsou chvíle, kdy si říkám, že město, ve kterém žiji, snad ani není na planetě Zemi. Nebo není v tomhle desetiletí, ale vrátilo se v čase minimálně o třicet let. Jinak si nedovedu představit, že se najednou na Facebooku objevil happening vyzývající teplické matky, aby napsaly řediteli gymnázia. Proč? Protože chtějí, aby vyloučil jednu ze svých studentek. Čím se provinila? Je Arabka – muslimka. Dovolila si hodně, do školy nosí hidžáb.

Ta žačka se jmenuje Eman Ghaleb a do podvědomí Tepličanů i širšího okolí se dostala díky tomu, že vykročila na nelehkou cestu, rozhodla se otupit hrany, které byly mezi lázeňskými hosty a místními starousedlíky. Se svým otcem, který je pro mě vzorem férového člověka, dali dohromady informační kampaň pro návštěvníky lázní, aby dodržovali noční klid a uklízeli po sobě. Spolu s dalšími Araby, kteří zde žijí, si vzali reflexní vesty a sami šli po návštěvnících uklízet. Proč? Protože chtěli klid a ne rozbroje. I lidé v okolí parku museli uznat, že se po této kampani situace o mnoho zlepšila. Vděk? Hm, jak bychom se jim odvděčili? Mám to! Necháme holku vyloučit ze školy, mohla by naše děti nakazit Islámem. Super, ne?

Občas si myslím, že problém ve většině společnosti je ateismus a s ním spojené dívání se na věřící skrz prsty. To se netýká jen muslimů, ale i křesťanů a pohanů. Když v čistě ateistické společnosti řeknu, že jsem věřící, nezřídka si všimnu, že se postoj lidí ke mně změní. Jako kdyby mě měli za blázna – „Ty tomu jako věříš?“ Jo, věřím, mám své bohy a nenechám si je nikým vžít. Paradoxně lidé, kteří mají jakoukoliv víru, jsou si vzájemně schopni vyjít vstříc více, než s ateisty. Více pohrdá ateista křesťanem, než křesťan pohanem.

Moje vlastní zkušenost z fary – římskokatolický farář se mě ptal na aspekty mojí víry. Kdo je mým Bohem atd. Když se dozvěděl, že Odin se pro lidi obětoval, aby získal moudrost v runách, úplně se zatetelil, že tam je společný aspekt s křesťanstvím, kdy se Ježíš obětoval také.
No, abych se vrátila k původnímu tématu. Není to tak zlé. I když jsem propadala letargii a měla chuť změnit adresu, dostala jsem impuls, který mě donutil se zase vzchopit. Ředitel gymnázia mě potěšil, protože prohlásil, že je naprosto nemyslitelné, aby žákyni, která díky svým aktivitám získala i pochvalu, vyloučil na základě několika dopisů, které stejně rozpoutal jeden hlas, a ostatní se toho chytli. Lidi, obzvláště ti, kteří méně myslí, jsou dosti stádní skot. Zaráží mě a znepokojuje ta věc, že někdo vyvěsí na FB výzvu a další už jdou a píšou řediteli. Co kdybych dala výzvu, že všichni fašounci a xenofobíčkové mají v rámci svého boje vyskákat z oken. Šli by? Možná by to stálo za zkoušku.

14 komentářů u „České matky opět zasahují…

  1. Dnešní lidé ztratili víru a ty, kteří věřící zůstali a nebáli se s tím jít na veřejnost, odsoudili. No a co, že je holka muslim? To je hned zařazena k těm, kteří vybombardovali Paříž nebo Brusel?

  2. Když jsem četla článek na novinkách o Eman, tak jsem měla chuť změnit občaství a odstěhovat se odtud, protože je to strašné, co si někteří lidé dokážou dovolit.

  3. Kéž by bylo víc lidí, jako jsi ty. Každodenní život a názory některých lidí mě přesvědčují o opaku.

  4. Bohužel to takhle nejspíš zůstane, protože lidé prosazují určité typy a muslimové a jiní věřící do nich nespadají, takže sem nepatří. To, že udělali i dobré věci, se nepřijímá. Kéž by lidé otevřeli oči.

  5. Já jsem ateistka (odpadlík od křesťanství) a proti lidem, kteří v něco věří, nic nemám, dokud jejich víra nezačne kompletně přebírat kontrolu nad jejich životy i postoji jak vůči sobě, vůči druhým, tak i celému fungování světa a společnosti. Nemohlo by mi to být víc jedno. Byla jsem tedy upřímně zhnusená, když jsem tu zprávu četla. Z toho nadpisu, který na mě vykouknul na seznamu, to skoro až vypadalo, že slečna udělala něco hrozného (jako například nabádání k zavedení šaríe, s čímž jsem u pár zdejších muslimů taky osobně setkala a při vzpomínce na to mi doteď naskakuje husí kůže; navíc přes veškerý svůj fundamentalismus to byli pacifisté, což je na jednu stranu fajn, ale ostatní by mohli díky tomu lehko nabýt dojmu, že jsou vlastně naprosto fajn bezproblémoví lidé, pokud by se jich nezeptali na určité věci), ale jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že o jejím vyloučení se píše jen proto, že pár lidem vadí, že je to muslimka. Zrovna na gymnasiu se může setkat s různými lidmi, mezi nimiž jsou většinou daleko liberálnější lidé, než jsou naši drazí "ustaraní občané", takže by se o sobě mohli navzájem něco dovědět a dojít k porozumění, ale ne – někomu je i takto fungující koexistence trnem v oku. Nejsem naivní hippísačka, která slepě věří, že každý je ve své podstatě bezelstné jehně, ale kdykoliv poslouchám "slušné Čechy", mám chuť sbalit se a emigrovat.

  6. Nemyslím si, že problémem je ateismus. Problémem je nedostatek empatie a neschopnost diskuze. Neschopnost připustit si, že život není černobílej, že i lidi, kteří spolu nesouhlasí, se spolu můžou bavit a můžou se bavit slušně. Nepřipustí, že každý člověk na světě má jinou životní zkušenost. Oni stále sází na to, že my – mladí – nemáme dost zkušeností, ačkoli na rozdíl od nich se mezi muslimy pohybujeme (třeba ve velkoměstech), považujeme za normální na věc nahlížet z více stran, hledat si informace a ptát se. Tudíž je tu podle mě problém jinde: v naší totalitní minulosti.

  7. Já jsem xenofob, co si budeme nalhávat. V obecné rovině vidím tyhle věci spíš černě než růžově. Jsem odpadlík od křesťanství a pohan k tomu. Moji křesťanští přátelé se mnou přestali komunikovat ze dne na den, když jsem řekla, že se necítím na to, abych se nechala pokřtít. To, že se ze mně stal pohan se už ani nedozvěděli, ale vlastně jsem se k tomu dostala díky jejich postoji, takže ano, měla bych být za to vděčná 🙂

  8. [11]: V pohodě, to, co píšeš má hlavu a patu. Označuješ se ale za xenofoba a tím si myslím, že nejsi, Aspoň ne tak, jak v dnešní době tohle slovo chápu. Přijde mi, že v tomhle přistupuješ k věci zhruba stejně jako já – žít a nechat žít, nemontovat se do nikoho, dokud se on nezačne montovat do mne.

  9. Jsem ateistka, a abych byla upřímná, proti věřícím skutečně nic nemám. Je tedy pravda, že často s nimi příliš dobře nevycházím – máme rozdílné pohledy na život a na svět, ale to ani nemusí souviset s vírou, že ano.

  10. Když jsem si o tomto povídala s kamarádkou, která spolu se sestrou studovala na teplickém gymnáziu, prohlásila, že toto nemůže mít na svědomí někdo z rodičů, nýbrž někdo zvenčí, kdo se za rodiče pouze vydává. Že i když tam chodila, měli tam děti muslimského vyznání a nikdo ani neceknul už jen z důvodu, že v Teplicích jsou místní na soužití s arabskou komunitou zvyklí. každopádně ať už to inicioval kdokoliv, pan ředitel má mojí poklonu. Ono se to společnosti asi zatím nezdá, ale tyto pokusy nemají daleko ke třicátému osmému a vyhnání židovských dětí ze škol, což je alarmující a nevěstí to nic dobrého.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *