Fotka pro Kluse

Když jsem se dozvěděla, že Tomáš Klus bude koncertovat i v Ústí, které původně na seznamu turné RecyKlus nestálo, získání lístků bylo okamžitou záležitostí. Už před dvěma lety, kdy tam byl naposledy, jsem zjistila, že by to měli psychiatři předepisovat místo antidepresiv. Tolik neskutečné energie valící se z podia mezi diváky, tolik pozitivity a souznění…
Každý sosá a šetří si ty okamžiky do svých vnitřních konzerv, z nichž pak čerpá pokaždé, pustí-li si nějakou z Tomášových písní. Nejsem jiná, ale chci dělat věci jinak. Nebýt jako ostatní. A protože jednou z mých domén je focení, tak jsem se rozhodla nechat pro Tomáše zvětšit jednu ze svých fotografií. Tu, kterou nakonec dostal, jsem nevybrala vůbec náhodou, a ač vznikla už docela dávno, k mé zamilované písni sedí jak sedací ústrojí na hrnec.
Písnička se jmenuje Jde voZem a fotka Slza. „Slyšíte, co pláčou stromy…?“ A stromy opravdu pláčou, byť málokdo to vidí. Zhotovit fotografii jsem nechala u firmy, která už mi poslala fotoknihu a fotoobraz zadáčo, takže jsem věděla, že to nebude nic odfláknutého, našli si ve mně pravidelného zákazníka, což byl beztak smysl celé akce 😀

Najednou bylo po koncertu a já se hrnula do fronty na setkání. Někdo chtěl autogram, někdo selfie a já pomalu snovala plán. Když už přišli kluci podepisovat, šlo to jako po másle. Tomáš je jeden z mála, před kým nejsem nervózní. Může za to minulý koncert a situace, kdy mě držel za ruku a omlouval se mi, že mi nepodepíše tu knížku, protože ji bez jeho svolení napsal člověk, který špiní ostatní bulvárem. Místo toho mi chtěl podepsat hned celý štos podpisových kartiček. Stačila mi jedna.

Tentokrát jsem tedy začala ze široka, že minule mi chtěl darovat víc, než jsem žádala, a že tentokrát je tedy řada na mě. A podala jsem mu obálku s fotkou. Rozbalil to, vyvalil oči a zeptal se, jestli to já. Řekla jsem, že jo a on mi skočil kolem krku. Jestli pro mě bylo raušem už minulé držení ruky, co teprve tohle? Vydýchala jsem to a poprosila ho o laskavost. Že mám v jihočechách nemocnou ségru, která ho mám moc ráda… ani jsem nedopověděla, když Tomáš řekl, ať mu ji vytočím. Ségra z toho pak měla radost jak malá. Rozhodně nečekala, že by jí mohl telefonovat sám její velký idol 🙂

Spousta lidí říká, že je Tomáš divnej a já nevím co ještě, ale tahle laskavost a srdce na dlani… Safra, to každý nemá. A možná proto je divnej.

5 komentářů u „Fotka pro Kluse

  1. Chystá se u nás jeho koncert, váhala jsem jestli na nějá mám jít, protože si nejsem jistá jeho novým přístupem k životu, al článek rozhodl… Doufám, že ještě seženu vstupenky 🙂

  2. tak tenhle článek mne asi naučil mít rád Tomáše Kluse. Vážně. Jak kdyby mi jej někdo přivedl domů, představil a on se prvně ohnul ke kočkám – tím jsi mne prostě dostala. Až do dnešního rána jsem ho nemusela, brala jsem jej jako rádoby Kryla. A tak nějak jsem jej měla zakškatulkovaného. Blbě. Moc děkuji!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *