Svět promarněných šancí

Bylo toho moc anebo málo
Skoro na dosah mít kus štěstí
Sudičkám vřeteno se polámalo
A ze svých nití už nic nevyvěští

Snad stačilo jen přivřít oči
Přehlédnout, co zdálo se zřejmé
Nečekat jiskry, vždyť samy nepřeskočí
Než osud paklík karet sejme
Tohle bylo včera,
však dnešek už je jiný, snad
Hru rozdanou tu z podvečera
Zas bude někdo jiný hrát
Bycha nehoň, ten se chytit nedá
Smutek a vzpomínky dej do skříně
Není důvod říct si „co by bylo, běda“
Vždyť krásně nám je, jen tak nevinně

Víš, nasadil´s mi brouka do hlavy
Pár gest a slova, co řek´ někdo jiný
v minulosti nimrat se mě ale nebaví
I když v hloubi duše klíčím zrno viny

Jsem ráda, že to jinak nedopadlo
Neb místo řádků veršových
By na papíře stálo „kup salám, rohlík, sádlo…“
A zabít poezii, byl by hřích

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *